Náhradní plnění 2013 > Kdo jsou OZP?

Kdo jsou osoby zdravotně postižené (OZP) z hlediska pracovního práva?

Zdravotně postiženým občanům je v naší republice poskytovaná zvýšená ochrana na trhu práce. Tato zvýšená ochrana je definována v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, konkrétně v třetí části zákona, v § 67.

Pro tento účel zákon rozděluje osoby se zdravotním postižením do 3 kategorií podle závažnosti jejich postižení a to na TP, ZTP a ZTP/P. Tyto kategorie se kromě závažnosti daného postižení liší také stupněm podpory ze strany státu. Zařazení do určité kategorie je podmíněno zpracováním posudku od posudkového lékaře. 

Vyznejme se ve zkratkách

Chceme-li zaměstnat osobu se zdravotním postižením, měli bychom se nejdříve vyznat v řadě zkratek, které se pro označení těchto osob používají. Nejčastěji se setkáváme s těmito zkratkami:

OZP = osoba se zdravotním postižením

TP = těžce postižený

ZTP = zvlášť těžce postižený

ZTP/P = zvlášť těžce postižený s potřebou průvodce


Setkat se však můžeme také se zkratkou ZPS = změněná pracovní schopnost, a ZZ = zdravotně znevýhodněný, i když tato označení již nejsou aktuální.

V čem spočívá zvýšená ochrana na trhu práce spočívá?

  • Pracovní rehabilitace

Stává, že dříve zdravou osobu zasáhne nějaké postižení a nemůže již vykonávat činnost, kterou vykonávala doposud. V takovém případě je možnost zažádat Úřad práce o zařazení do pracovní rehabilitace. Úřad práce připraví dohodu, kterou uzavře společně s OZP a na základě této dohody připraví také individuální plán pracovní rehabilitace. Cílem pracovní rehabilitace je získání a zejména pak udržení vhodného zaměstnání pro osobu se zdravotním postižením. Úřad práce pokrývá veškeré vzniklé náklady na tuto rehabilitaci.

  • Chráněné pracovní místo

Je-li osoba se zdravotním postižením připravena zařadit se do pracovního procesu, ale není ještě schopná přijmout běžné pracovní místo, může zaměstnavatel využít možnosti chráněného pracovního místa. Chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem přímo pro osobu se zdravotním postižením. Založení takového místa je podmíněno sepsáním písemné dohody s Úřadem práce, a to před vznikem tohoto místa. Úřad práce poskytne zaměstnavateli na zřízení tohoto místa příspěvek, zaměstnavatel se ale zaváže, že toto místo udrží obsazené osobou se zdravotním postižením nejméně po dobu 3 let. Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením se liší stupněm zdravotního postižení dané osoby.

  • Chráněná pracovní dílna

Chráněná pracovní dílna je takové místo, kde zaměstnavatel zaměstnává více než 60 % zaměstnanců se zdravotním postižením.

Náhradní plnění


Náhradní plnění aktuálně

 

  • Aktuální náhradní plnění
    Pokud Vás zajímají nejaktuálnější informace z oblasti náhradního plnění, navštivte stránku Náhradní plnění pro rok 2024, kde naleznete aktuální informace, rady a doporučení.

 

Výhody náhradního plnění

 

  • Splníte řádně povinný podíl

Odběrem výrobků či služeb od společností zaměstnávajících více jak 50 % OZP splníte svůj povinný podíl zaměstnávání OZP. Předejdete pokutě, kterou vám úřad práce může udělit až ve výši 1 milionu Kč.

 

  • Ušetříte finance

Pokud se rozhodnete pro náhradní plnění či zřízení chráněných míst, uspoříte peníze, které byste jinak museli bez užitku odvést do státní kasy pro splnění povinného podílu.

 

  • Získáte užitečné služby či výrobky

Využitím náhradního plnění získáte pro svou firmu potřebné služby (popř. výrobky), které tak jako tak běžně využíváte. Nebudete mít starosti se zaměstnáváním OZP, ani s administrativou. 

 

  • Lepší optimalizace nákladů

S náhradním plněním se Vám podaří optimalizovat náklady Vaší společnosti, a to díky obratům a finančním tokům zakázek namísto pouhého odvodu státu, který možná ani nedoputuje na skutečnou podporu OZP.

 

  • Podpoříte zaměstnávání OZP

Pokud zvolíte možnost náhradního plnění povinného podílu, podpoříte zdravotně postižené osoby v jejich pracovní činnosti, která je pro jejich seberealizaci velmi důležitá a potřebná jak z finančního, tak i z psychického hlediska.